Linnetdesign
Domovská stránka
> K
> Kdo Byl Ve Středověku Rychtář?
Kdo byl ve středověku rychtář?
Rychtář neboli šulc, fojt nebo šoltys (v listinách i richter nebo iudex) byl v období středověku představeným městské či vesnické obce (obdoba dnešního starosty). Během 15. a 16. století se obsah funkce změnil, od roku 1547 v městě dosazený královský rychtář reprezentoval jen zájmy panovníka.
Kdo zakládal města ve středověku?
Největší rozmach zakládání městských útvarů se vztahuje k vládě Přemysla Otakara II., který založil řadu měst nejen v Čechách a na Moravě, ale i na území dnešního Rakouska a Horní Lužice (např. Žitava). Do konce 13.
Jak se žilo ve středověkých městech? Obecně se jednalo o lidi nezakotvené majetkem na jednom místě, bez stálého bydliště nebo přesně vymezených pracovních povinností, jako byli tuláci, žebráci ale i námezdní pracovníci, chudina, nevěstky a potulní umělci všeho druhu. Ne všichni byli sami strůjci svého osudu.
Kdo byli obyvatelé měst ve 13 století?
Měšťané (tvořili je především kupci, kramáři a někteří řemeslníci) tvořili plnoprávné obyvatelstvo a měli největší politický vliv (podíleli se na správě města – zasedali v městské radě a ovládali městskou samosprávu, řidili také politický a hospodářský život města).
Čím může být tvořeno území obce? Podle § 21 zákona o obcích musí mít ta část obce, která se chce oddělit, svoje vlastní katastrální území sousedící nejméně se dvěma obcemi nebo jednou obcí a cizím státem a musí tvořit souvislý územní celek. Po oddělení musí mít alespoň 1000 občanů. Stejné podmínky přitom musí splňovat i obec po oddělení její části.
Co vymezuje obec?
Zákon vymezuje obec jako základní územní samosprávné společenství občanů, tvořící územní celek, který je vymezen hranicí. Každá část území ČR je tak součástí území některé obce, pokud nestanoví zákon jinak. Výjimku tvoří vojenské újezdy, kde samospráva není.
A jak vést obec? Na deskách musí být nápis: kronika, název obce, okres, číslo svazku, popřípadě vyražený znak obce. Kronika má mít pouzdro chránící před prachem, znečištěním a otěrem. Inkoust se má používat dokumentní, nikdy barevný. Taktéž se nedoporučují propisovací tužky.
Jak se bydlelo na Hradě?
Bydleli v čelednících – domcích s jednou jizbou s primitivním ohništěm či pecí a střechou ze slámy. Museli dávat pozor, aby ji nezapálili! Podle zámožnosti velmože v hradišti žilo 15 až 40 služebníků.
Kdo bydlel na hradě? V každém středověkém hradu žil jeho pán a majitel. Mohl to být buď král, nebo královna se svou rodinou, či nějaký jiný šlechtic, kterému s péčí o království pomáhali úředníci a jeho moudří rádci. O urozené obyvatele hradu se staralo služebnictvo a hlavní správce hradu – purkrabí.
Někdo se také může ptát, jak se topilo ve středověku?
Vedle kachlových kamen objevil středověk i od časů Římanů zapomenuté parní lázně i vyhřívané podlahy, tedy podlahové topení tzv. hypocaustum. To se ale tolik nerozšířilo, jako kachlová kamna.
